Historie Kolovrat |
|
![]() Je to sice pozdější falsum, ale prokazuje, že pan Mladota věnoval klášteru v Kolovratech 4 poddanské usedlosti spolu s vlastním dvorcem a tvrzí již mezi léty 1109-1140. Tvrz byla původním sídlem slavného a rozvětveného rodu pánů z Kolowrat. Mniši založili vinice a počátkem 14. století u tvrze vystavěli gotický jednolodní kostel sv. Ondřeje s farou. V letech 1344-46 ves patřila staroměstským kupcům Rokycanským. Roku 1363 byla v majetku rytíře Jan ze Zruče řečeného Kolowrat, vzdáleného příbuzného pánů z Kolowrat. Od roku 1380 byly Kolovraty spolu s Tehovicemi a částí Lipan v držení církevní johanitské komendy v Uhříněvsi. Roku 1416 seděl na tvrzi Jan z Kolowrat, zakladatel krakovské linie pánů z Kolowrat. Roku 1420 zabrali ves staroměstští kupci Kbelští. Jejich majetek převzali roku 1449 staroměstští konšelé. Těm ho roku 1547 zabavil král Ferdinand I. a prodal rytíři Regenspergovi. Roku 1578 byla ves s panstvím Uhříněves přikoupena k dominiu Smiřických. Po Bílé hoře byl konfiskát prodán Lichtenštejnům, jejichž velkostatky se rozplynuly za pozemkové reformy po vzniku ČSR. ![]() Sousední ves Tehovice je prvně doložena roku 1436 a osada Lipany roku 1325. Tam byl před rokem 1352 kostel sv. Martina s farou. Kolovratská tvrz po husitských válkách dosloužila a její zbytky byly od 17. století začleňovány do areálu vrchnostenského poplužního dvora. Z roku 1546 pochází velký renesanční zvon Prokop. Kostel byl roku 1767 zcela barokně přestavěn. V Lipanech byl kostel roku 1863 zbourán a nahrazen malým novorománským. V Kolovratech je od roku 1618 doložen panský vodní mlýn, od roku 1871 obec leží na železnici, od roku 1898 má školu a od 1925 elektřinu. Roku 1974 byla připojena k Velké Praze jako Městská část Praha-Kolovraty. ![]()
|